Virosa a antibiotika

Virové onemocnění horních dýchacích cest je nejběžnějším onemocněním v ordinaci praktického lékaře. Nejčastěji se projevuje jako rýma, zánět nosohltanu, hltanu, zánět hlasivek, zánět průdušnice a průdušek.
Již při klinickém vyšetření lze velmi často určit zda jde o virové nachlazení a v tomto případě zaléčit pacienta symptomaticky ( tlumit příznaky nachlazení). V případě diagnostických rozpaků je velmi přinosné vyšetření kapky krve CRP přístrojem, přičemž výsledkem je přesná číselná hodnota od 8 do 160mg/l. Toto vyšetření se indikuje v případě nejistoty podat či nepodat antibiotika (u virových infekcí jsou hodnoty CRP nízké, o bakteriální infekci lze uvažovat u hodnot nad 35-40mg/l). Mnoho pacientů požaduje po lékaři antibiotika právě na virová onemocnění , která jsou bohužel u viros zcela neučinná , dobu léčby nezkrátí a často spíše prodlouží. Antibiotiky můžeme zvládnout onemocnění bakteriální nikoli virová.

Bolesti zad a masáže

Bolesti zad patří mezi tzv. civilizační choroby a setkalo se s nimi až 80% lidí alespoň jednou v životě. Jsou dokonce častější, než bolest hlavy. Bolesti zad jsou asi jen čtvrtinově způsobeny skutečným onemocněním páteře, zbytek je následkem špatných životních návyků při práci a v běžném životě.

Nejčastější příčiny:

• Špatné držení těla. Jde v podstatě o špatný životní návyk, na kterém se nepřímo podílí i výchova v rodině a vliv okolí. V dětství se dá držení těla snadno korigovat, v dospělosti už je to horší, někdy téměř nemožné.
• Špatný stav vzpřimovačů páteře. Jde o zádové a břišní svaly, které nedostatečným a jednostranným pohybem ochabují nebo se na druhé straně zkracují. Vede to opět ke špatnému držení těla a někdy i k deformaci páteře.
• Sedavé zaměstnání. Při sedavém zaměstnání je páteř mnohem víc namáhána. Dotyčný se většinou hrbí, často má nesprávnou židli a nevhodně umístěné přístroje se kterými pracuje (například monitor, klávesnici, ale i jiné).
• Těžká práce, zvedání břemen. Bolestí páteře trpí často lidé, kteří vzhledem ke své kondici a stavbě těla musí vykonávat příliš těžkou práci. Tlak v zaměstnání, požadovaná rychlost a výkon vedou k nepřiměřenému rozložení tíhy břemene a ke špatnému postoji i postupu při jeho zvedání. Je to krátkozraké, protože vzhledem k bolesti dochází často ke snížení výkonnosti pracovníka.
• Jednostranná zátěž. Práce nemusí být ani tak namáhavá, ale pokud se stále opakuje a jednostranně zatěžuje organismus, může dojít k bolestem zad (např. práce u některých strojů, nebo při činnostech se zvednutými pažemi nad úroveň ramen). Nebezpečná může být i práce v rotaci páteře se zatížením (házení lopatou). I zde je nutné dodržovat správné postupy při výkonu práce.
• Nedostatečná nebo přílišná aktivita. Pohyb a aktivita je pro organismus nezbytná. Je důležité však najít správnou míru. Člověk se sedavým zaměstnáním by měl do svého života zavést každodenní pohyb či vhodný sport. Na druhé straně některé sporty extrémně zatěžují páteř a určité svalové partie.
• Prochladnutí. Pokud člověk pobývá delší dobu ve vlhkém, studeném a větrném prostředí, může dojít k bolestem zad z prochlazení. Je dobré se vždy přiměřeně oblékat a chránit páteř. Přes všechny módní novinky, je vhodné za chladného počasí nosit teplé prádlo (spodní košilky, tílka).
• Stres. Je až s podivem, kolik zdravotních problémů přináší dlouhodobý stres. Mimo jiné má vliv na špatné držení těla. Úzkostný člověk chýlí svá ramena dopředu a kulatí záda. Svaly jsou většinou napjaté a nedovolují uvolnění špatného postoje. Souvisí to s pocitem nutnosti se chránit, je to však medvědí služba svému zdraví.
• Obezita. Nadměrné tvoření tukových zásob vede k přetížení páteře i kloubů, k nedostatečnému pohybu a ochabování svalů. Obézní lidé jsou mnohem víc náchylní k různým zdravotním potížím
• Degenerativní změny na páteři a úrazy. To jsou závažné příčiny bolestí zad a velmi těžce se léčí, nebývá jich však tolik.
• Druhotné příčiny. Bolestí zad mohou trpět lidé s onemocněním některých vnitřních orgánů, např. ledvin, plic…. Také špatný stav chodidel (zborcená nožní klenba) může způsobit nepříjemné bolesti zad. Známé jsou i bolesti zad v těhotenství.

Projevy:

Bolesti zad mohou být buď akutní (náhlé) nebo chronické (dlouhodobé). Akutní bolesti trvají maximálně dva až tři týdny, někdy odezní i za pár dní. O chronických bolestech zad se hovoří, když přetrvávají i několik měsíců nebo se opakují několikrát do roka. Bolesti zad se lokalizují do určitého místa páteře. Akutní bolest je většinou způsobena přetažením svalů, je intenzivní a nemocného významně omezuje v pohybu. Svaly okolo páteře jsou stažené a nafouklé, nedokáží se uvolnit a tlačí na nervy, tím způsobují citlivost a bolest. Náhlá bolest zad může vzniknout i vyhřeznutím ploténky, kde dochází k uskřinutí nervu. Je to velmi bolestivé onemocnění a mezi lidmi známé jako houser nebo ústřel. Příčinou může být neopatrný pohyb, uklouznutí apod.
U chronických bolestí zad je hlavním důvodem nesprávné držení těla, které vede k atrofování (ochabování) svalů kolem páteře. Ta pak reaguje na jakékoliv podněty a je mnohem náchylnější k bolesti. Není prostě dostatečně zpevněná. Tyto bolesti nejsou tak intenzivní, jsou však časté a nepříjemné. Obvykle se projevují snížením hybnosti páteře v určitém směru, špatnou citlivostí či brněním končetin, zvláště v ležící poloze. Přidávají se k nim i silné až migrenózní bolesti hlavy. Bolesti jsou závislé na pohybu a námaze. Zatím co normální pohyb je zmírňuje, námaha je zhoršuje.
Mezi chronické bolesti zad patří i ty, které jsou způsobeny degenerativními změnami na páteři (např. skolióza, výrůstky apod.). Tyto bolesti mohou být intenzivní a hlavně soustavné.

Diagnostika a léčba bolestí zad

Každý při bolesti zad ihned sáhne po analgeticích. Nelze proti tomu nic namítat, pokud jsou bolesti silné a nedají se vydržet. Není to však léčba. Z dlouhodobého hlediska může být nadužívání analgetik pro člověka škodlivé. Léčba bolestí zad je věcí lékařů. Začíná v první fázi u praktického lékaře, který pacienta vyšetří a stanoví zda jsou bolesti zad spíše původu svalového, degenerativního či jde již o projev kořenového dráždění ( v případě vyhřeznutí ploténky a dráždění míšního nervu). V posledním případě se o další diagnostiku stará neurolog, který indikuje další zobrazovací vyšetření . Diagnostika všech bolestí zad probíhá vyšetřením hybnosti páteře, dle zvážení i odběrem krve, aby se vyloučil zánět, rentgenem či jinou zobrazovací metodou. Léčba se může různit. Někdy jde o aplikaci injekcí, obstřiky v blízkosti postiženého místa, jindy lékař předepíše léky. Z léků proti bolesti mohou zabrat analgetika, antirevmatika, či opiáty, podle intenzity bolesti a důvodu onemocnění. Vždy to určuje lékař. Jako podpůrný prostředek se místně aplikují speciální gely či masti, které prokrvují tkáň a zároveň obsahují i utišující složky. Každopádně se doporučuje klid a suché teplo. Po zlepšení stavu následuje nejdůležitější část léčebného procesu a to je pravidelné posilování svalů páteře. Rehabilitaci pacienti nejčastěji vyžadují na specializovaném pracovišti . Z mého pohledu je pro pacienty v tomto stadiu nejdůležitější pravidelné cvičení v domácím prostředí. Masáže, často pacienty vyžadované na zcela prvním místě, a ostatní rehabilitační procedury mají podpůrný efekt.

Prevence

Prevence spočívá především v nácviku správného držení těla, udržování dobré kondice a přiměřené délky a napětí svalů (vytvoření pevného korzetu kolem páteře). Dále je dobré se vyhýbat všem rizikům, které by mohly způsobit onemocnění a bolesti zad. Důležitá je i volba židle u pracovního stolu, lůžka (rošt, matrace). Zdravý spánek může ovlivnit i výběr polštáře.

Mýty

Často se dozvídáme, že sport nadměrně zatěžuje páteř a při bolestech je pohyb zcela nevhodný. To je naprostý omyl! Klid na lůžku nám rozhodně neprospěje. Pozor však na jednostranně zaměřené aktivity, jedná se zejména o squash, tenis, veslování či golf. Tím nejlepším tréninkem je jóga, pilates a plavání.
Často se také říká, že je lepší sezení než stání, zejména když mluvíme o práci. Není to tak. Když sedíme, je tlak na meziobratlové ploténky až o 40 % vyšší než vestoje. Nejlepší záchranou je opět pohyb. Pokud máme sedavé zaměstnání, kompenzujeme to procházkami a vhodně zvoleným sportem kdykoliv máme volnou chvíli.

Závěrem

Bolesti zad jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti a často vedou i k částečné či plné invaliditě. Zasahují tak do kvality života nemocného, do jeho společenské i sociální úrovně. Každý rozumný člověk si rychle spočítá, že prevence bolestí zad se mu vyplatí, a to nejen z hlediska fyzického utrpení.